Černobyl

 Zdravíčko! :)

Nová tvorba se sice nerodí tak rychle, jak by člověk rád, ale o to víc jsem si užila práci na ilustraci k příběhu z tohoto světa, příběhu velmi velmi silnému a naštěstí stále ojedinělému. Nemá cenu opakovat, kolik životů stála havárie Černobylu, jaká jsou oficiální a jaká neoficiální čísla...Člověk stejně nikdy nepodchytí všechny ty lidské příběhy, lidské tragédie, rozvrácené životy, stejně tak jako se nedozvíme o stovkách lidí-hrdinů, mužů i žen. 

Není asi nečekané, že k ilustraci mě hodně inspiroval seriál od HBO, který je zkrátka výborný. A přece jsou v něm nepřesnosti, a čím víc jsem se vrtala v detailech, tím víc jsem jich nacházela. Na obranu seriálu nutno říct, že spousta upřesňujících a dříve neznámých informací se vynořila až po jeho odvysílání. 

Trošku mě pak štval fakt, že hlavní hrdina seriálu, pan Legasov, se dočkal daleko obšírnějšího fanartu ve své seriálové verzi, kde se jeho role ujal Jared Harris, než ve své skutečné podobě. Rozhodla jsem se to napravit a začala prohledávat západní a především východní internet, abych se dozvěděla nějaké zajímavé reálie, které by se daly zachytit v ilustraci. Nikde se například nepíše, že by Valerij Alexejevič měl škodit židovským či polským vědcům. Jeden zdroj pak uvádí, že jeho syn měl při autonehodě zabít člověka, ale jiné zdroje o žádném jeho synovi nepíší, jen o dceři Inze. No, nejužitečnější nalezená informace byla ta, že Legasov choval psa (psy) čau čau. :) Málo se taky ví, že jeho úspěšný pokus o sebevraždu byl předcházen jedním nebo dvěma neúspěšnými, pomocí prášků na spaní. Ovšem Legasovovi kolegové ho pokaždé včas našli a zachránili. Ze všech článků vyplývá, že jeho sebevražda byla důsledkem bezmoci, pocitu svázaných rukou, nemožnosti věci změnit, pocitu viny za proběhlé události a také podlomeného zdraví, neboť se často vyskytoval přímo u zdroje radiace. Jsem ale příliš líná to sem všechno citovat, takže kdo se chce dočíst něco zajímavého, račte je toho plný internet :) Byl to táta od rodiny, renesanční člověk, co kdysi chtěl být literátem. Miloval svou ženu, ale věděl, že je čím dál víc nemocný. Já si teď akorát dělám srandu, že podle všech dostupných zdrojů se Legasov asi nejmenoval Valerij, ale Akaděmik :)

Černobylský příběh je plný zničených životů, ale také hrdinů a hrdinek. Jako každá krizová situace. Ti lidé obvykle jednali hrdinsky, aniž by si to uvědomovali - často jen plnili rozkaz nebo dělali svou práci. Bohužel hodně z černobylských hrdinů až po letech pocítí následky pohybu v zóně s vysokou radiací...nejhůře pak děti. Na jednom obrázku by bylo těžké zachytit všechny příběhy. Myslím ale, že pan Legasov si nějaký ten obrázek zaslouží. 

Musela jsem se tu teď trošku rozpovídat, abych se aspoň trochu vypsala ze své fascinace nejen tímhle příběhem, ale celým děsů plným příběhem Sovětského svazu. I když tenhle kolos trval desítky let, stále se uprostřed něj objevovali malé i velké postavy, které jsou hodné sympatií či obdivu. I když se nám dneska zdá směšné tehdejší soutěžení USA a SSSR ve studené válce, šlo o neuvěřitelně velké věci, vysokou hru plnou předsudků, a je otázkou, jaký je poměr dobra a zla, které s sebou přinesla. Že je velmi nespravedlivé soudit předem lidi podle národa, k němuž náleží. 

Tip: Pokud jste viděli HBO Černobyl a také pociťujete sympatie k Legasovovi, doporučuju si poslechnout jeho nahrávky, které jsme mohli vidět (nikoliv slyšet) v 5. díle. Dají se najít na youtube s anglickými titulky. Legasov v nich o bezpečnostních nedostatcích elektráren i o chybách po havárii. Vybavte si scénu ze seriálu, kdy Boris Ščerbina kráčí do vrtulníku, aby sehnal Legasovovi 5000 tun písku a boru. Když Legasov na jedné z nahrávek vzpomíná na Ščerbinu, je to právě v souvislosti se Ščerbinovou schopností sehnat enormní množství boru, písku a olova :) 


Na obrázku je směsice výjevů: nahoře nový kryt 4. bloku, který je dnes už naštěstí dokončený. "Pod" ním je samotná elektrárna, a nemůžu si pomoct, ale připomíná mi nějakou obří troubu. Pod elektrárnou kráčí několik lidí, z nichž ten nalevo je Valerij Legasov se svým psem, napravo netuším. Pod nimi naznačen reaktor RBMK. Napravo potom Legasov a prášky na spaní a zcela vpravo dole je slavná černobylská borovice. Všechny fotografie k inspiraci jsem nalezla na facebooku Chernobyl Чернобыльской

Chernobyl

Akvarel, B4



Komentáře

  1. Wow, tohle je parádní obrázek k černobylské tematice! Hned se mi vybavily vlastní vzpomínky na loňskou návštěvu černobylské oblasti :) Je pravda, že v seriálu nepřesnosti byly, ale zas myslím, že je dobře, že se o tohle téma začali lidi víc zajímat, o to, jak to dřív (ne)fungovalo a jak se mlčelo... Kdyby sis chtěla přečíst fakt hezky a fakticky napsanou knížku, tak doporučuju Černobyl - Serghii Plokhy. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc!!
      Tobě se loni povedla návštěva oblasti? To může být docela zážitek!
      Jsem sice prachbídný čtenář, ale kdyby byl titul někde v dosahu, poohlédnu se po něm :)

      Vymazat
    2. Jojo, vloni jsem se tam vydala na konci října s kamarády - jednak oslavit v Kyjevě narozky a jednak se podívat právě do Černobylu, a bylo to nezapomenutelný... Kdyby ses chtěla podívat na fotky, tak jsem o tom udělala článek: https://www.abitofjitt.cz/2020/02/cernobyl-2019.html :)

      Vymazat
  2. Muselo to být příšerné , na tom místě. Pamatuji si ten čas, kdy to bouchlo - nebo se zhroutilo, nebo jakým slovem se to vlastně dá definovat, u nás se dost mlžilo, v té době, ve zprávách se oficiálně uvádělo, že ano, Černobýl se stal, ale Československu se nic nestane, my jsme mimo, a ta radiace se valila směrem na západ, šlo to přes Polsko, šlo to přes Rakousko, ale Československu se to zázračně vyhlo obloukem (což samozřejmě nebyla pravda). Moje máma od té doby problémy se srdcem a spousta dalších lidí v té době byla postihnuta. Myslím, že dnešní rakoviny a takzvané civilizační nemoci, jsou hodně důsledkem někdejšího Černobýlu a co si budem povídat, i dalších negativních jevů, které přicházely v průběhu dalších let až do současnosti.
    Ten obraz je výborný. Střízlivý, bez patosu. Poklona tehdejším lidem
    A máš pravdu, není dobré dělit lidi na ty z východu a na ty ze západu. Všude se najdou blbci a všude se najdou výborní lidé.
    Navíc, soudit tu dobu, je opravdu nevhodné. Dnes se rádo soudí, z dnešního hlediska, všechno, co se v minulosti udělalo špatně, nebo leccos dnes připadá nepřijatelné nebo směšné nebo hloupé. Ale tyhle věci se odehrávaly v kontextu doby, mělo by se k nim tak přistupovat. Tehdejší lidi formovala tehdejší doba, podmínky, ve kterých žily, pravidla, která měli tenkrát nastaveny. Hrozně mi vadí, když dnes dělají tažení na staré sochy, obrazy, zvyky, jak se hledají hnidy na všem, co se v minulosti stalo. A přitom současná doba není o nic lepší, už dnes se dá najít tolik špatností, ošklivostí, nepodařeností, zvráceností, že by to vydalo za speciální kroniku.
    Ale to jsem odbočila.
    Chci jen říct, článek se mi líbil, pojala jsi jej velmi osobitě a je vidět, že tě téma tehdejšího neštěstí opravdu zaujalo.
    A obraz je perfektní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aspoň k tomu byl Černobyl dobrý, že nutnost znát informace poněkud posílil glasnosť. I když ještě za Černobylu bylo pořád informací zoufale málo a tutlaly se...Přijde mi, že lidské tělo je co se týče zvládání radiace až neuvěřitelně odolné. Viz třeba černobylské bábušky. Na druhou stranu pak máme smutnější případy, nebo případy jako tvou maminku, u které asi nikdy nikdo neprokáže souvislost. Zdaleka jako nejhorší a asi nejsmutnější případy mi přijdou děti narozené s vadami, a to takovými, že by je bývalo bylo možné napravit, jen kdyby se narodily v medicínsky vyspělejší oblasti. Ale už je pozdě a ony prožijí své krátké životy znetvořené.
      Děkuju moc za pochvalu!!!
      Je to tak. Mrzí mě, že celé moderní dějiny jsou plné nedorozumění. Inu mám daleko k nějakému rusofilství, spíš se ten národ a národy okolní snažím pochopit a hrozně mi vadí výroky typu "Sovětký svaz je říše zla" z úst Ronalda Regana. Mluvit takhle jako prezident, to se pak člověk nesmí divit.

      Vymazat

Okomentovat